Včelí produkty

Jak mohou lidské zdraví ovlivnit včelí produkty, například propolis, pyl, med nebo mateří kašička, jejichž využívání v přírodním a dobovém léčitelství má dlouhou tradici? Jsou bohaté na živiny, vitamíny, minerální látky, antioxidanty a flavonoidy s antibakteriálními účinky, díky nimž patří k jedněm z nejoblíbenějších a nejosvědčenějších přírodních léčiv.  

Med 

Už ve velmi dávných dobách člověk zjistil, že mu včela může poskytnout chutnou součást své potravy, a to med. Nejstarší doklad o historickém využití medu pochází z paleolitu, tj. asi před 15 000 lety. V antickém období byl med uznávaným pokrmem bohů a jako takový byl také obětován při náboženských obřadech. Med bývá považován za nejdůležitější včelí produkt. Medem se rozumí potravina přírodního sacharidového charakteru, složená převážně z glukózy, fruktózy, organických kyselin, enzymů a pevných částic zachycených při sběru sladkých šťáv květů rostlin (nektar), výměšků hmyzu na povrchu rostlin (medovice), nebo na živých částech rostlin včelami (Apis mellifera), které ho sbírají, přetvářejí, kombinují se svými specifickými látkami, uskladňují a nechávají dehydrovat a zrát v plástech.

Díky svým antibakteriálním účinkům je med vhodným přírodním lékem při nachlazení a zánětech horních cest dýchacích. Nejvíce známé jsou hojivé účinky na kůži, a proto je med často součástí kosmetických, hydratačních a výživných krémů. Má vynikající účinky při aplikaci přímo do rány při různých odřeninách či popáleninách. Hojení a regenerace jsou velmi rychlé a tvorba jizev či puchýřů je minimalizovaná. Jestliže chceme užít med jako přírodní léčivo, nesmíme ho zahřát na teplotu vyšší než 40 °C, protože vysoké teploty snižují obsah jeho cenných látek.

Včelí vosk

Vosk je včelám, podobně jako med, odebírán člověkem už několik tisíc let. Ze včelího vosku jsou vytvořeny i některé skalní kresby a do obinadel s přídavkem včelího vosku byly například zavinovány i egyptské mumie. Vosk je vylučován žláznatým epitelem na zadečku dělnic a obsahuje až na 284 různých složek, z čehož nejsou stále ještě všechny identifikovány. 

Voskem se potahují tablety s cílem zmírnit rychlost jejich rozpouštění. Žvýkání tmavých plástů i bez medu, plodu či pylu je účinné proti nachlazení. U vosku byly pozorovány i protizánětlivé a antioxidační účinky, i když velmi slabé. Doporučuje se často žvýkat víčka po odvíčkování plástů, kde byly zjištěny antivirotické účinky pocházející nejspíše z příměsi propolisu. Včelí vosk se dále využívá v kosmetickém průmyslu, potravinářství, k voskování spotřebitelských balení džusů, k výrobě svíček, impregnaci dřeva, leštění kožené obuvi a mnoha dalších odvětvích.

Propolis

Propolis se v poslední době stává nesmírně žádaným produktem, protože má výrazné biologické účinky. Hlavními producenty propolisu je Čína, Brazílie, USA, Austrálie a Uruguay a největším konzumentem Japonsko. Propolis je směs různě velkého množství včelího vosku a pryskyřic, které sbírají včely z rostlin, zejména květních a listových pupenů. Včely sbírají propolis především v druhé polovině července až koncem srpna na topolech, někdy i na osikách, olších, břízách, vrbách, slunečnicích, dubech a některých jehličnanech. Propolisem včely potírají vnitřní část úlu a povrch díla, utěsňují různé trhliny a otvory.

Účinky propolisu jsou totiž výrazně antibakteriální, a tak je zřejmé, proč včely propolis používají – dezinfikují jím prostředí uvnitř úlu. Složení propolisu je proměnlivé v závislosti na dostupné flóře. V současné době bylo izolováno celkem 180 látek z propolisu. Hlavní složkou propolisu jsou flavonoidy a fenolické kyseliny a jejich estery, které často přesahují 50% podíl všech složek propolisu. Nejvíce známou a mnohokrát testovanou vlastností propolisu jsou jeho antibakteriálním účinky. Rovněž bylo zaznamenáno vzájemné spolupůsobení propolisu a průmyslově vyráběných antibiotik. Propolis se používá k ovlivnění srdce a cév, chudokrevnosti, infekcí dýchacího systému, ve stomatologii (záněty dásní, a zpomalení a zmírnění paradontózních změn na dásních), při vředových chorobách, při popáleninách, plísňových a jiných infekcích a k podpoře imunitního systému. V neposlední řadě příznivě působí i na játra. Propolis vykazuje také účinky sedativní a anestetické, proto se často používá při bolesti zubů.

Mateří kašička

Mateří kašička je vylučována hltanovými žlázami, které se vyvinuly jen u dělnic včely medonosné. Jde o krmnou šťávu, kterou dělnice krmí včelí plod. Mateří kašička se skládá ze 74 % vody, dále z proteinů a aminokyselin, kyseliny asparagové, glutamové, volných mastných kyselin, vitamínů (A, D, E, B) minerálních látek a stopových prvků (např. draslíku, vápníku, sodíku, zinku, železa, hliníku, manganu) a dalších komponentů. 

U mateří kašičky byly potvrzeny antimikrobiální a antivirotické účinky, protizánětlivé vlastnosti, příznivé působení na snížení hladiny cholesterolu a stresu. Mateří kašička vykazuje také mírné anabolické účinky. Nedoporučuje se těhotným ženám, dětem, při poruše funkce ledvin a nadledvin a dále lidem s přecitlivělostí na včelí produkty. Mateří kašička je rovněž využívána do kosmetických prostředků, protože podporuje růst a regeneraci kožních tkání.

Včelí pyl

Pylová zrna jsou malé samčí reprodukční buňky tvořené v prašnících (samčí orgán květu) vyšších kvetoucích rostlin. Pro včely je pyl jediným zásadním zdrojem proteinů, minerálních látek a vitamínů. Je velmi bohatý na proteiny, obsahuje všechny esenciální aminokyseliny. Většina jednoduchých cukrů obsažených ve včelím pylu (fruktóza, glukóza), ale i sacharóza, pochází ze sladiny. Mezi přítomné polysacharidy patří pektin, celulóza a lignin. Z mastných kyselin je dominantní kyselina palmitová, myristová, linolová, linolenová a stearová.

Pylové zrno je třeba před požitím narušit či upravit tak, aby v trávicím traktu prasklo. Nejznámější a povětšinou i vědecky ověřené účinky jsou spojeny s mírněním problémů spojených s hyperplazií prostaty a záněty močových cest. Rovněž ovlivňuje chronické zácpy a průjmy. Pozitivně působí na organismus při nechutenství, únavě, depresi, tělesné slabosti, podporuje růst vlasů a nehtů, potenci a plodnost apod. Pyl má rovněž prokázané antimikrobiální účinky. Tyto účinky se však přičítají hlavně enzymu glukosooxidáze. Nejsilnější antimikrobiální účinky vykazuje pyl plástový, který zpracovává nejvíce včel. Ručně sbíraný pyl vykazuje téměř nulové antimikrobiální účinky.